Básně Dana Vítová

O SNECH

Tak neboj se jít za svým snem,
utkaným z jemné pavučiny,
jít propastí i tunelem,
vždyť za nás mluví naše činy.

A sny se nemusí jen snít,
ať mottem pro tento rok je změna.
Vždyť můžeš své sny vyplnit,
není tak velká jejich cena.

Je to jen o tvém rozhodnutí,
teď jinak myslet, jinak žít,
o touze, jenž tě stále nutí
nesplněné sny naplnit.


PRAMENY

Kde asi pramení
prameny poznání?
Dál čekám znamení
které mi oznámí

kde hledat, kudy jít
a jestli věřit snům,
zdali se obrátit
cestou zpět - k pramenům.


TADY A TEĎ

Žít v přítomnosti.
Být tady a teď,
jak lidé prostí,
co nehledají odpověď
na všechno, co se děje,
na každou otázku.
Utéci z beznaděje
a žít jen pro lásku.


PROBUZENÍ

Chci vyřezat lodičku z kůry
a pouštět si ji po vodě,
pochytat noční můry,
pomoci náhodě,

s barevným kamínkem v dlani
chvilku se zastavit,
počkat si na svítání,
probudit v srdci cit.


U JEZERA

Pokojná, klidná hladina
odráží všední realitu.
Něco nového začíná
absencí prožitků a citů.

Jezero zas mi něco říká
a já té řeči rozumím.
Není jen strohá realita,
dál jít však zatím neumím.

Přesto vím, že mě něco čeká
a v duši cítím mír a klid.
Je důležité pro člověka
se na své cestě zastavit.


HLEDÁNÍ

Nechci být žádnou Marií,
a ani jinou svatou pannou,
co v sobě lásku zabíjí
a k níž se city nedostanou.

Snad jako Máří Magdalena
chtěla bych vlastní cestou jít,
být jenom obyčejná žena
a potkat lásku, pokoj, cit.

Ne, nejsem žádná světice,
jsem jenom žena, která hledá,
a které chybí nejvíce
v reálném světě nápověda.



další na www.vitova.zde.cz